14. oddíl sv. Františka z Assisi Kroměříž

Co se u nás děje

1 2 3 7

Tome, co se ti líbilo na výpravě?

Na výpravě se mi líbila ta hluboká voda u elektrárny, rybáři, kteří lovili ryby už od 5 ráno, koně a hříbátko, veliké pampelišky. Hra indiánských dětí a to místo plné kamení. Stavění věží z kamenů. Signály letadlům a helikoptéře, když jsme v nouzi. Metr na měření výšky hladiny Moravy. Jak jsme kreslili krajinu pomoci topografických značek. Házení šiškami modřínu. Hledání turistické značky a pochod podle ní. Kolem bylo tolik hlasů ptáků a všude byly nějaké vůně.
Opatrně jsme vstoupili na kraj území Stříbrného hada. Do kraje Stříbrného hada půjdeme někdy příště.

Fotky z výpravy ZDE.

Protože se postava hastrmana vyskytuje v kroměřížských pověstech, chtěli jsme zjistit, kde bychom ho u nás mohli hledat. Ideální podmínky pro jeho výskyt jsou, jak jsme zjistili, v Přírodním parku Záhlinické rybníky. Kromě poklidných a rybnatých vodních ploch jsou zde také hlavaté vrby, na nichž prý vodníci rádi sedávají za svitu měsíce. Sice se nám žádný hastrman neukázal, ale protože je to bytost nadpřirozená, dokáže se proměňovat v různé živočichy, kteří v místních rybnících běžně žijí – a těch jsme viděli skutečně mnoho. Možná vzal hastrman na sebe podobu skokana, kterého jsme zahlédli u břehu, nebo ledňáčka, který před námi přelétl, možná se mohl proměnit i se svou vodnicí v labuť, protože jeden takový pár k nám připlul až téměř na dosah ruky. Protože jsme při své výpravě zachránili před jistou smrtí pod koly houfů projíždějících cyklistů spoustu drobných živočichů, asi ten náš hastrman pochopil, že jsme sem přišli s dobrými úmysly, a tak se nám za naše skutky odvděčoval pěknými zážitky.
Pokud bychom se měli vyjádřit k otázce, zda je kroměřížský vodník zlý či dobrý, asi bychom se nerozpakovali o něm potvrdit to druhé – že je to dobrák, který se poctivě stará o všechno živé, co zde přebývá. A až z lesů a okolí rybníků zmizí davy lidských návštěvníků, teprve potom, až ho nemůže spatřit žádné všetečné oko, na sebe bere svou hastrmanskou podobu, vyhoupne se na svou oblíbenou vrbu a poslouchá třeba místní žabí orchestr.
Zpáteční cestu jsme si zpestřili vyprávěními, a tak nám uběhla velmi rychle. Než jsme se nadáli, byli jsme zpět na místě srazu a rodiče byli určitě velmi potěšení, že jsme byli na minutu přesní. Tahle výprava prostě neměla vůbec žádnou chybu.

Děkuji moc klukům, podali dnes na řece parádní výkon a jsou opravdu skvělá družina. A to bylo vše jinak než jsem plánoval. Zpoždění na silnici, nával při vydávání materiálu – všichni jeli od desíti hodin, drobné komplikace se závodem kajaků v Postřelmově, mohou za to, že jsme nevyplouvali v 10:30, ale až ve 12:00. Ale počasí nám přálo, nicméně síly vydržely jen do Moravičan a ani o lodní délku víc. Naštěstí to stačilo. A tak děkuji těm co jeli s námi i všem rodičům za trpělivost s pozdnějším návratem. Byla to dobrá výprava.
Vojtěch Roland Ševčík

Výprava Rysů na raftech

V sobotu 30. května 2020 se uskutečnila výprava starších vlčat, družiny Sokolů s názvem Údolím stříbrného hada. Během této výpravy jsme zažili spoustu dobrodružství, hráli jsme cestou různé hry, pozorovali jsme přírodu kolem nás i všechny zajímavé objekty, které třeba vznikly s přičiněním lidských rukou. Po celou výpravu nás provázel jeden významný živel – voda, a to v mnoha svých podobách. Zjistili jsme, že jen malý kousek za městem lze najít nejen oázu klidu, ale dokonce i vzácnou přírodní památku. Zkoušeli jsme si orientaci v přírodě, nejen podle mapy, ale také podle získaných informací a popisů. Pozorovali jsme řadu rostlin, živočichů, ale i jiných objektů. Jednou upoutala naši pozornost svým kvákáním žába, kterou jsme po chvíli pozorování objevili na hladině močálu, jindy nás dokonale popletla obyčejná šípková růže, která vypadala úplně jako strom. Všem se výprava líbila, a tak rádi něco podobného zase někdy absolvujeme.
Termín konání on-line schůzek starších vlčat se přesouvá po vzájemné dohodě na každý ČTVRTEK večer v 18:00. Jinak vše zůstává beze změny.
Martin

V měsíci květnu pracujeme v družinových videokonferencích, kde se potkáváme a probíráme družinové a oddílové záležitosti. Také si hrajeme, učíme se,  soutěžíme a plníme zkoušky.

Tentokrát jsme se učili vázat kravatu a řeknu vám, na dálku je to pěkná dřina. Ten silnější konec kravaty podsuneš pod rukou směrem k bradě … Zvládli jsme to však na výbornou.

   

Zřícenina hradu Střílky. Hrad byl založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. Od r. 1542 je hrad pustý.

Jako výraz úcty a projev díků za dlouholetou práci pro skauting (30 let) byl náš bratr Akela jmenován doživotním členem Svojsíkova oddílu. Bratr Akela se stal členem 10. družiny RNDr. Rudolfa Plajnera spolu s další sestrou a bratry: Alici Čapounovou, Alešem Cepkem – Kšanďákem, Dušanem Tichým – Drápem, Jiřím Kamasem – Samem a Jaroslavem Hrabcem –Tavim.

Bratru Akelovi blahopřejeme.

Akela doživotním členem Svojsíkova oddílu

Výprava skvělá, borec výpravy a nejlepší střelec z praku je Vulkán, kluci ho odměnili nadšeným zvoněním na zvonky koloběžek.

Mládenci zjistili, kdo má pamětní desku na zámečku, lupou pozorovali zlatohlávka, dalekohledem obeznali divoké kachny, labutě, volavky popelavé a bílé. Na závěr soutěž v tom, kdo dostřelí dál prakem, kterou vyhrál Vulkán, neboť, jak sám pravil, co se v mládí naučíš…. Všichni podali skvělý fyzický výkon.

1 2 3 7
Rychlý kontakt

Zde nás najdete
Telefon: 737 552 520
E-mail: vlcata.km(at)gmail.com

 

Pravidelné schůzky 2020/2021
V určené dny mimo prázdnin
Pondělí:
Vlci – 15.30–17.00 hod.
Úterý:
Sokoli – 15.00–17.00 hod.
Rysi – 15.00–17.00 hod.
Středa:
Lišky – 16.00–18.00 hod.

Starší příspěvky