Vlčácké doupě

14. oddíl sv. Františka z Assisi Kroměříž

Ahoj Akelo,

Přeposílám fotky ze skvělé výpravy/výletu. Ze začátku jsme se obávaly jestli nenastanou nějaké problémy, jestli holky všechno zvládnou, ale opak se stal pravdou.
Přišlo nám neuvěřitelné, jak jsou holky samostatné, přátelské, prostě všechno, podle zákonu světlušek.
1. Den – cesta
Jízda vlakem byla sice dlouhá ale holky si kreslily, povídaly a zpívaly, tudíž rychle utekla.
Jakmile jsme se zabydleli, holky pomazlily psa a šlo se na procházku, kde jsme hrály hry a vyšly na kopec, ze kterého šlo vidět na cely Nový Hrozenkov.
Po návratu z procházky jsme společně  nachystaly buřty na opékání, založily oheň a navečeřely jsme se. Celý den jsme ukončili u filmu, zaplétání copánků, nachystání svačiny na druhý den a zalehnutí.
2.den – Hostýn
Ráno jsme se nasnídali a výzva mohla začít. Cestu, která vedla pořád do kopce 5 kilometrů, zvládli opravdu všechny světlušky bez naříkání.
Nahoře byla opravdu veliká zima, dokonce i sněžilo, a tak jsme toho využili a postavili si sněhuláka, podívali se do kostela a šli pomalu dolů. Dole jsme se rozloučili se Sluníčkem a naše cesta pokračovala domů.
Holky byly nadšené a my také. Jsme na ně neskutečně pyšné protože cesta byla náročná a všechny šikovné světlušky ušli celkem 13 kilometrů, ano opravdu 13 kilometrů.
Po cestě jsme si zpívaly, hráli hry, zahřívali se a podporovali.
Tato výprava utužila naše přátelství a rozhodně nebyla poslední. Už se těšíme na další.
S pozdravem Jitka a Sluníčko.

Dnes jsme se učili základním stehům a přitom jsme spíchli malý váček. Šlo nám to docela dobře. Potom jsme si vyzkoušeli a ověřili, že šicí stroj je vskutku geniální vynález.

Plnili jsme bod skautské stezky – zdravověda. Využití trojcípého šátku (improvizace vlčácký šátek) a ošetřovali jsme kotník.

Dopoledne jsme vyrazili vlakem směr Tlumačov. Dnešní výpravu oddílu připravil bratr Koki, rádce nejmladších vlčat oddílu. Na nádraží v Kroměříži nás uvítal Koki. Koki byl celý nedočkavý a možná malinko nervózní. Připravit program na pět hodin pro 42 dětí a rodičů – to chce kus odvahy a poctivé přípravy.

Prohlídka Tlumačova začala Kokiho výkladem o obci, pokračovala o československém výrobci dřevěných a papírových hraček a společenských her TOFA, závod Tlumačov, cementárnou a plynule přešla k vyprávění a prohlídce Zemského hřebčince Tlumačov s.p.o., který zajišťuje plemenitbu v chovu koní přirozenou plemenitbou. V hřebčinci nás srdečně uvítal pan ředitel Ing. David Olejníček. V hřebčinci jsme si prohlédli všechna koňská stání a shlédli jsme část přehlídky plemenných hřebců. Pan ředitel se s námi na závěr rozloučil kulatými oplatky z hřebčince, které jsme si spravedlivě podělili. Prohlídka Tlumačovem pokračovala vyprávěním o povodních a významných stavbách obce. V kostele sv. Martina jsme se od Kokiho dozvěděli, co jsou to fresky a kdo je na nich je vyobrazen. Prohlídka zvonice kostela nemohla na programu chybět. Více než polovina odvážných vystoupala po úzkém schodišti ke zvonům. Bratr Martin spolu se svým rodným bratrem Janem nám připravili hry. Světluškám se podařilo poslepu sestavit nejpěknější obdélník z uzlovaček. Ve slovních hříčkách jsme se důkladně zamotali, někdo tikal, někdo blikal, prostě spousta legrace. Slavnostní předání diplomů za složení nováčkovské zkoušky se uskutečnilo u sochy T. G. M. Potom následovalo ještě jedno zastavení u kapličky a nakonec nás čekalo přivítání s pohoštěním u Kokiho babičky. Program byl doplněn ještě mnoha zajímavostmi a hlavně byl okořeněn dobrou náladou a krásným přátelstvím bratrů a sester našeho vlčáckého doupěte.

Kdo na začátku výpravy nevěřil v dobré počasí, které ani na radaru nevypadalo dobře, tak se spletl. Jako bychom to měli naplánované – na slavnostní předání nováčkovských zkoušek nám vysvitlo sluníčko. Koki, díky za krásnou výpravičku.

Možná se nám Afrika zdá hodně vzdálenou zemí, ale to neplatí pro skauty. Skauti si dokáží poradit i s velkou vzdáleností. Naše přání se tedy stalo skutečností.

Pro naše africké přátele jsme připravili dárek v podobě vlčáckého šátku, vlčáckého slibového odznaku, žluté šňůry, oddílového znaku vypáleného do kůže a v barevném provedení, slib vlčat, zákon vlčat a heslo vlčat. Místo doručení Afrika, Gambie, vesnice Wassu.

A jak to všechno dopadlo a co vše se událo, přineseme ve speciální reportáži.

Dnes se vlčata učila dalším šifrám. Tři vlčata byla vybrána pro přípravu ke skautské nováčkovské zkoušce. Na měsíc březen jsme si dali úkol, že se zkusíme porvat sami se sebou. Nastoupili jsme plnění Modrého života. Každý den modré políčko za: Ranní cvičení, čištění zubů, mytí studenou vodou, slušnou mluvu, čestné chování, dobrý čin, radostný prožitek. Těžký úkol, ale zkusíme to. Bratr Vulkán nám předvedl svou sestavu ranního cvičení. Vlčata si to samozřejmě vyzkoušela také.

Skauti ze Čtrnáctky nastoupili na novou etapu svého skautského života a vydali se na cestu plnění podmínek skautské zdatnosti. Hoši také debatovali nad skautským časopisem. Hledali plusy a mínusy a navrhovali některá vylepšení. Závěrem lze konstatovat, že hochy skautský časopis neoslovuje. Dnes jsme se věnovali i jiným tiskovinám a také další skautské literatuře.

U vlčat i skautů dnes nechyběl pobyt na čerstvém vzduch, vždyť jaro volá všemi vůněmi a křičí pojďte ven.

Dnes jsme se naučili obalovat knihy do papíru (… a bez lepidla – jak podotkl Lex). Vyráběli jsme sovičky, soutěžili jsme ve skládání neúplných obrázků a zahráli jsme si na restaurátorky a restaurátory. Benjamínci hledali bezpečnou cestu do školy a domů.

Rychlý kontakt

Zde nás najdete
Telefon: 737 552 520
E-mail: vlcata.km(at)gmail.com

 

Pravidelné schůzky
V určené dny mimo prázdnin
Pondělí: 15.30–17.00 hod.
Úterý: 14.30–16.30 hod.
Středa: 16.00–17.30 hod.

Starší příspěvky