Dnes (7. 12.) si skauti Čtrnáctky a starší vlčata vyzkoušela práce s brašnářským nářadím. Dozvěděli se, jak se kůže spojuje, čím se řeže a kolika způsoby ji lze zdobit. Učili jsme se vyrábět švihly na turbánky. Turbánky jsme pletli pro naše nové kamarády v oddíle. Kdo poprvé upletl svůj turbánek, nejraději by si ho nechal. Dopadlo to tak, že si každý upletl ještě jeden. Každý viděl jak vypadá pořádná tzv. půlka kůže.
Mladší vlčata a benjamínci hráli deskovku a podrádce Vlků s podšestníkem Zelených připravili krátký program pro mladší vlčata a benjamínky. Horkou zkouškou prošli a to na výbornou.
Společně jsme tvořili obrázky z kamínků. Před spaním jsme poslouchali Akelovo vyprávění o krásných setkáních s Jaroslavem Foglarem – Jestřábem a poslouchali jsme audioknihu Strach na Bobří řekou, Foglarovu oblíbenou.
Ráno jsme se dozvěděli o táborovém tajemství a Radek našel dobrovolníky na výstup po laně. Dozvěděli jsme se, co je to prusíkování a jak se používají různé blokátory.
Instruktor v lezení – Radek vysvětluje základní lezecké uzly s praktickou ukázkou jejich využití.
Přijímáme další benamínky na zkoušku.
V sobotu 17. listopadu 2018 jsme se účastnili již tradiční brigády Skauti hrabou. I tento rok se brigáda konala v Podzámecké zahradě v Kroměříži. Ještě před začátkem samotné akce se každý vybavil hráběmi svými vlastními nebo půjčenými od správy zahrady. Jakmile měl každý v rukou nářadí, rozdělili jsme se na dvě poloviny a pak jsme šli na naše pracoviště.
Dnes jsme probírali státní vlajku, znak, trikolóru a státní hymnu ČR. Akela vedl program na téma ročních období. Koki vedl program na téma státních symbolů. Lukáš vedl hry a herní hříčky. Radek pomáhal těm, kteří potřebovali pomoc, třeba se psaním.
Krásné sobotní dopoledne 22. 9. 2018 jsme prožili v Holešově při návštěvě klubového modelového kolejiště. Díky pozvání pana Matušínského, který nám zprostředkoval návštěvu holešovských železničních modelářů, jsme mohli spatřit velké dílo. Kluci si ještě dlouho povídali o každém detailu tohoto krásného kolejiště. Doprovodili nás „kluci“ tátové, kteří také mohli oči nechat na kolejišti. A není sporu o tom, že i holkám světluškám vláčky popletly hlavu.
Motýlí výprava nás zavedla na kraj ratajského lesa. A proč motýlí? Motýli s námi hráli na honěnou po celou cestu a nedali nám pokoj.
Jednou za čas si dáme takovou minipřírodovědnou vycházku. Prostě se necháme okouzlit krásou přírody.
Nejvhodnější dobou pro vycházku do polí je polovina června, kdy zastihneme na poli ještě všechno obilí a plevel v květu.
Podařilo se nám určit obiloviny podle oušek listů, kde nasedají na stéblo. Pozorovali jsme neúnavného skřivana. Určovali stopy zvěře v blátě. Naučili jsme se toho dnes moc a mnohé jsme se dozvěděli.
Vysvětlili jsme si, k čemu lidé stavěli Boží muka. Cestou jsme totiž viděli kamenná Boží muka z roku 1887, sestávající se z odstupňovaného soklu a oblého sloupu, završeného nástavcem s nikami a starším reliéfem sv. Isidora, modlícího se k Ukřižovanému.
Rozdělat oheň a zahladit po něm stopy. Umíme to všichni, naučili jsme se to právě dnes.
Trasa Motýlí výpravy: https://mapy.cz/s/2KFbN
