Protože jsme šli ve čtvrtek později na kutě, v pátek 30. 7. ráno nám byl posunut budíček (přece jen jsme skautský tábor, ne armáda či cokoli podobného, abychom nemohli trochu přizpůsobit táborový řád okolnostem). Zatímco většina světlušek se přes den připravovala na svůj skautský slib, vlčata s benjamínky připravovali slibový oheň. Jako formu slibového ohně jsme se rozhodli postavit hvězdu, kterou jsme si vyzkoušeli už na loňském táboře: ačkoliv jde spíše o ojedinělý typ ohně, nám se velmi zalíbil. Kluci chystali přípravný oheň, který se používá k zažehnutí fakule, kterou se pak zapaluje slavnostní slibový oheň. Radek se svou pilou mezitím sestavil z kulatiny základní stavbu hvězdy, kterou kluci vyplnili březovou kůrou, hrubšími pilinami a suchým chvojím. A když byla práce hotová, mohli jsme se věnovat hraní. Většina hochů si však chtěla hrát ve vodě potoka, proto jsme museli místo původně plánované hry zvolit jinou: Hlídače. Záhy se ale ukázalo, že tato hra byla skvěle zvolená, protože nakonec nalákala všechny kluky na hřiště, mezi nimi dokonce i některé světlušky. Večer se pak nesl ve znamení nových skautských slibů, hlavně našich dívek, ale také jednoho chlapce z družiny Rysů z podsadového tábora. Sýkorka při této příležitosti obdržel své zasloužené a také vytoužené Tři bílé tesáky. Myslím, že nebudu přehánět, když napíši, že pro většinu dětí, stejně jako pro všechny dospělé byla tato chvíle krásným vyvrcholením celého tábora.
