Ve středu 2. 4. se nám děti na schůzkách pěkně prostřídaly – část družiny, která byla na Medkových rybnících při naší první „schůzkovýpravě“, byla omluvena, zato přišly ostatní děti, které s námi dosud na tomto málo známém místě našeho města nebyly. Rozhodnutí padlo a my jsme vyšli do ulic města. Cestou jsme prošli i Podzámeckou zahradu, za mostem, který byl dříve po jednom bezvýznamném komunistovi nažýván mostem Karla Rajnocha, jsme přešli železniční přejezd a ulicí Bílanskou plnou rozmanitých jarních květin a černého bezu (děti budou vědět, proč právě tento keř zmiňuji) jsme kráčeli k rybníkům. Děti měly za úkol hádat, kde se rybníky objeví, případně kudy se k nim dostaneme, protože to vypadalo, že v místech, kudy procházíme, nic podobného být nemůže.
Když jsme však rybníky přece našli, objevili jsme zde i něco dalšího, co upoutalo naši pozornost. Byl to pár kachen, krásně zbarvený sameček a méně nápadná samička. V tu chvíli jsem se neodvážil tento druh kachny pojmenovat. Vyhledal jsem si to až nyní, takže se s vámi rád podělím o jméno našeho objevu – jedná se o „kachničku mandarínskou“. O samečkovi tohoto páru se říká, že je tak nádherně vyparáděný, jako by zrovna seskočil z plátna obrazu nějakého malíře s bujnou fantazií. Podařilo se nám celý pár vyfotit, takže můžete ověřit mé poznávací schopnosti. Něco více se o „mandarínce“, jak se této kachničce také říká, dozvědět na internetu:
