O dobrých skutcích

„Když chceš být dobrým člověkem, nestačí, abys nedělal zlé věci…“ Nicolas Winton


Dobrým skutkem nazýváme čin, který je k prospěchu někoho jiného nebo jinému a současně za něj není požadována nebo získána žádná odměna. Člověk dělá dobré skutky na základě dobrého svědomí a prosociálního cítění ze začátku promyšleně, později podvědomě a již automaticky. Dobré skutky považují lidé při bilancování určitých životních etap za velmi podstatné a přispívá k vědomí dobře prožitého života. Také je důležité zmínit bezprostřední pocit štěstí, smysluplnosti a vnitřního uspokojení po vykonané pomoci. Obdarováváním druhých, obdarováváme i sami sebe… Ať je to hrdinský čin, pomoc při sbírce ošacení pro sociálně slabé nebo „jen“ drobnost nebo laskavost člověku, který stojí vedle vás… Jedním z důležitých faktorů je také upoutání pozornosti na pozitivní stránky života a odklon negativních. Pochopitelně abychom mohli pomáhat, nemusíme mít zvláštní schopnosti a zdroje. I přesto nás rozvíjí, protože nás vedou k tomu, abychom byli všímaví, tvořiví atd.


​„Hrdinství není jen něco velkého vykonat, ale i to, když věrně a vytrvale konáme svou službu každý den.“  PhDr. Jaroslav Šturma

Alenaje dobrovolníkem v programu Pět P. Navštěvuje pravidelně jednou týdně Marka a pomáhá mu s doučováním matematiky. Někdy chodí ven na procházku do lesa, kde pozorují brouky. Marek ví, že se může na Alenu spolehnout a svěřit se ji, pokud bude mít nějaké trápení nejen se školou. „S Markem jsem ráda, probudil ve mně lásku k přírodě. Společný čas nám rychle utíká.“

Martina darovala výtvarné potřeby holčičce ze sousedního domu. Viděla, že její rodiče neoplývají penězi. Častokrát ji viděla před domem, jak na chodník maluje obrázky… „Přiběhla mi ukázat obrázek, který namalovala. Moc mně to překvapilo, byl opravdu krásný, to jsem ani nečekala. Měla jsem velkou radost!“

Nikolas Wintonzajistil cestu 669 židovských dětí do Velké Británie, tím je zachránil před transportem do koncentračních táborů a jistou smrtí. O svém činu nikdy nemluvil, na světlo vyšel náhodou po necelých čtyřiceti letech. „Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl…“

Aleš nosí bezdomovci svačinu. Po cestě do školy sedává u kostela muž a žebrá. Aleš viděl, že za darované peníze od lidí si šel koupit víno. Proto přemýšlel, jak mu pomoct, aniž by mu „přispěl“ na alkohol. Dohodl se s rodiči a každé ráno chystá svačinu sobě i muži na ulici. „Pokládám mu sáček s jídlem vedle klobouku na peníze a rychle odcházím.“

Sabina navštívila nemocného kamaráda. Věděla, že Jiří má mononukleózu a je doma už necelý měsíc. Přinesla mu časopis a povídala si s ním. „Říkala jsem si už pár dní před tím, že bych za ním šla, že to musí být asi těžké najednou přestat s fotbalem a zůstat jen doma. Jsem ráda, že jsem to konečně udělala.“

Kamil přinesl Betlémské světlo. S partou kamarádů každým rokem roznáší po sídlišti lucernu se „světýlkem naděje“. „Lidé se celý rozzáří, když si odpalují od naší svíčky. S klukama společně táhneme za jeden provaz.“

Pokud to situace umožňuje, pomáhejme lidem tak, aby si uměli pomoci sami a přestali být závislí na stálé a opakované pomoci ostatních…  Na příklad do chudých oblastí je moudřejší posílat prostředky k ulovení ryb než ryby mražené nebo sušené.

Poslední dobou dojímá celý svět internetu a emocionálně působí různá videa a reklamy o dobrých skutcích. Ať se jedná o záběry do tváře lidí, kterým někdo nečekaně projevil dobrý skutek nebo o příběhy, kdy se dobrý skutek nakonec vrátil třeba i jinou podobou k původnímu člověku. Pozitivní reklamy jsou jednoznačně efektnější, diváci je chtějí vidět… Věřím, že když začneme každý z nás osobně s jedním malým dobrým skutkem denně v realitě /a nejen o vánocích/, budeme lepší my i svět kolem nás.

Autor: Věra Hartigová

Děkujeme za vyslovený souhlas autorky s užitím článku. Převzato z webu: ZDRAVĚ DO ŽIVOTA – portál pro zdravý životní styl