Dnes jsme se učili základním stehům a přitom jsme spíchli malý váček. Šlo nám to docela dobře. Potom jsme si vyzkoušeli a ověřili, že šicí stroj je vskutku geniální vynález.
Dnes jsme si moc hráli. Chytali jsme lasičky, protahovali mozkové závity a pátrali po stopách skautského ducha klubovny.
Plnili jsme bod skautské stezky – zdravověda. Využití trojcípého šátku (improvizace vlčácký šátek) a ošetřovali jsme kotník.
Učíme se uklízet své věci. Teď již vím, kam patří mé věci.
Dopoledne jsme vyrazili vlakem směr Tlumačov. Dnešní výpravu oddílu připravil bratr Koki, rádce nejmladších vlčat oddílu. Na nádraží v Kroměříži nás uvítal Koki. Koki byl celý nedočkavý a možná malinko nervózní. Připravit program na pět hodin pro 42 dětí a rodičů – to chce kus odvahy a poctivé přípravy.
Prohlídka Tlumačova začala Kokiho výkladem o obci, pokračovala o československém výrobci dřevěných a papírových hraček a společenských her TOFA, závod Tlumačov, cementárnou a plynule přešla k vyprávění a prohlídce Zemského hřebčince Tlumačov s.p.o., který zajišťuje plemenitbu v chovu koní přirozenou plemenitbou. V hřebčinci nás srdečně uvítal pan ředitel Ing. David Olejníček. V hřebčinci jsme si prohlédli všechna koňská stání a shlédli jsme část přehlídky plemenných hřebců. Pan ředitel se s námi na závěr rozloučil kulatými oplatky z hřebčince, které jsme si spravedlivě podělili. Prohlídka Tlumačovem pokračovala vyprávěním o povodních a významných stavbách obce. V kostele sv. Martina jsme se od Kokiho dozvěděli, co jsou to fresky a kdo je na nich je vyobrazen. Prohlídka zvonice kostela nemohla na programu chybět. Více než polovina odvážných vystoupala po úzkém schodišti ke zvonům. Bratr Martin spolu se svým rodným bratrem Janem nám připravili hry. Světluškám se podařilo poslepu sestavit nejpěknější obdélník z uzlovaček. Ve slovních hříčkách jsme se důkladně zamotali, někdo tikal, někdo blikal, prostě spousta legrace. Slavnostní předání diplomů za složení nováčkovské zkoušky se uskutečnilo u sochy T. G. M. Potom následovalo ještě jedno zastavení u kapličky a nakonec nás čekalo přivítání s pohoštěním u Kokiho babičky. Program byl doplněn ještě mnoha zajímavostmi a hlavně byl okořeněn dobrou náladou a krásným přátelstvím bratrů a sester našeho vlčáckého doupěte.
Kdo na začátku výpravy nevěřil v dobré počasí, které ani na radaru nevypadalo dobře, tak se spletl. Jako bychom to měli naplánované – na slavnostní předání nováčkovských zkoušek nám vysvitlo sluníčko. Koki, díky za krásnou výpravičku.
Možná se nám Afrika zdá hodně vzdálenou zemí, ale to neplatí pro skauty. Skauti si dokáží poradit i s velkou vzdáleností. Naše přání se tedy stalo skutečností.
Pro naše africké přátele jsme připravili dárek v podobě vlčáckého šátku, vlčáckého slibového odznaku, žluté šňůry, oddílového znaku vypáleného do kůže a v barevném provedení, slib vlčat, zákon vlčat a heslo vlčat. Místo doručení Afrika, Gambie, vesnice Wassu.
A jak to všechno dopadlo a co vše se událo, přineseme ve speciální reportáži.
Dnes se vlčata učila dalším šifrám. Tři vlčata byla vybrána pro přípravu ke skautské nováčkovské zkoušce. Na měsíc březen jsme si dali úkol, že se zkusíme porvat sami se sebou. Nastoupili jsme plnění Modrého života. Každý den modré políčko za: Ranní cvičení, čištění zubů, mytí studenou vodou, slušnou mluvu, čestné chování, dobrý čin, radostný prožitek. Těžký úkol, ale zkusíme to. Bratr Vulkán nám předvedl svou sestavu ranního cvičení. Vlčata si to samozřejmě vyzkoušela také.
Skauti ze Čtrnáctky nastoupili na novou etapu svého skautského života a vydali se na cestu plnění podmínek skautské zdatnosti. Hoši také debatovali nad skautským časopisem. Hledali plusy a mínusy a navrhovali některá vylepšení. Závěrem lze konstatovat, že hochy skautský časopis neoslovuje. Dnes jsme se věnovali i jiným tiskovinám a také další skautské literatuře.
U vlčat i skautů dnes nechyběl pobyt na čerstvém vzduch, vždyť jaro volá všemi vůněmi a křičí pojďte ven.
Dnes jsme se naučili obalovat knihy do papíru (… a bez lepidla – jak podotkl Lex). Vyráběli jsme sovičky, soutěžili jsme ve skládání neúplných obrázků a zahráli jsme si na restaurátorky a restaurátory. Benjamínci hledali bezpečnou cestu do školy a domů.
Šifrování s vlčaty, tajné inkousty s vlčaty a skauty. Dnes jsme se ponořili do řemesla tajných služeb a vyzkoušeli jsme si dávné techniky utajení zpráv.
Dnes jsme pletli z paracordu, dokončili jsme divadelní loutky a pro některá vlčata byl den D – vlastně den NZ – nováčkovské zkoušky.
Na slavnostní předání dekretu o složení nováčkovské zkoušky si vlčata počkají do březnové výpravy.
